Ministerstvo spravedlnosti se s účinností od 1. 9. 2017 stalo podle § 11 odst. 5 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ústředním orgánem státní správy pro oblast střetu zájmů, a dále podle § 13 odst. 1 a § 14 odst. 1 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o střetu zájmů“) centrálním evidenčním orgánem pro oznámení podávaná veřejnými funkcionáři a správcem Centrálního registru oznámení.
Na základě zákona o střetu zájmů tak došlo ke zřízení Centrálního registru oznámení jakožto informačního systému veřejné správy ve smyslu zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, který Ministerstvo spravedlnosti využívá k výkonu veřejné moci v oblasti střetu zájmů. Na Centrální registr oznámení se zároveň vztahují specifické podmínky pro tvorbu a provoz informačních systémů obsažené v zákoně č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů. Zveřejněné osobní údaje jsou v Centrálním registru oznámení vedeny tak, aby nebylo možné jejich automatizované ukládání v internetových vyhledávačích (indexování).
Tento model nahradil do té doby existujících cca 6500 evidenčních orgánů, které lokální registry oznámení vedly. Ve své evidenční činnosti se centrální evidenční orgán (Ministerstvo spravedlnosti) zaměří předně na kontrolu skutečnosti, zda veřejní funkcionáři příslušná oznámení včas podali, a následně na kontrolu úplnosti a věcné správnosti podaných oznámení. Ke kontrolním účelům centrální evidenční orgán využívá rovněž další registry a informační systémy veřejné správy. Zjištění možných pochybení ze strany veřejných funkcionářů centrální evidenční orgán i nadále adresuje přestupkovým orgánům, kterými jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností a Úřad pro ochranu osobních údajů.