Franz Kiegler se narodil 26.10.1903 v Nové Senince (okres Šumperk) v rodině c.k. celního úředníka. Část dětství prožil v půvabné krajině u Kladského sedla, zbytek dětství a dospívání strávil v Glucholazech, kde jeho otec pracoval jako celní úředník na nádraží. Reálné gymnázium dojížděl studovat do Jeseníku. Po absolvování gymnázia se dal zapsat na německou techniku v Brně a zvolil si obor technická chemie.
Po absolutoriu v roce 1928 nastoupil čerstvý inženýr Franz Kiegler jako chemik a technolog do firmy Latzel ve Vápenné. Po roce praxe v 1929 přešel na stejné místo do firmy Didier-Werke ve Vidnavě ( Vidnavská šamotárna ). Zde se oženil s manželkou Marií a společně vychovávali své 4 děti v domě čp 267 ul. Svobodova ( bývalá Kroutilova vila ).
Cílený geologický výzkum zahájil ve Vidnavě ing. F. Kiegler v roce 1929. Věnoval se geologii a geomorfologii skalního podloží Jesenicka, místním nerostům a horninám, přírodninám z uloženin kontinentálního ledovce. Mj. se intenzívně zabýval skrývkou Nové kaolínové jámy (v katastru Staré Červené Vody). Díky němu a jeho spolupracovníkům (zejména major v.v. F. Then) je toto místo patrně nejlépe zmapovaným nalezištěm souvků (materiály přemístěné pevninským ledovcem) na území dnešní ČR.
Neobyčejně rozsáhlá je jeho práce v oblasti regionálního muzejnictví, jejíž výsledky již dávno přesáhly rámec jesenického regionu a v mnoha směrech i českého státu. Připomeňme si jen množství naleštěných souvků a velkých kamenných desek, zobrazujících geologické děje, stále znamenitě sloužících odborným studiím i laické veřejnosti, které sebrali s ing. B. Kralikem a na své náklady nechali upravit.
V roce 1929 začali spolu s dr. R. Fitzem a majorem v.v. F. Thenem pracovat na obnově vidnavského městského muzea. Počátkem dubna 1934 v něm ing. F. Kiegler spolu s F. Buchmannem otevřeli stálou expozici geologie, kterou v pozdějších letech průběžně doplňovali. Město Vidnava a sponzoři (Didier-Werke, pojišťovna ad.) sice muzeum podporovali, ale přesto ing. F. Kiegler vkládal často do expozice vlastní prostředky.
Kromě této stálé geologické výstavy se věnoval i venkovním geologickým expozicím. Jeho přičiněním jsou kupř. velké bludné balvany ve vidnavském parku nainstalovány dodnes.
Přírodovědného materiálu a elánu ing. F. Kieglera bylo tolik, že po zřízení menších stálých geologických výstav v zemědělské škole v Horních Heřmanicích a ve správní budově firmy Didier-Werke ve Vidnavě, vytvořili spolu s ing. B. Kralikem stálou výstavu geologie a kamenoprůmyslu v Žulové. Poté začali budovat rozsáhlou stálou geologickou expozici v zámku Jánský vrch v Javorníku. Původně měla reprezentovat přírodní bohatství české části panství vratislavského arcibiskupství, ale nakonec rozsahem svých sběrů, jejich významem a celkovými účely, pro které byla vytvořena, toto území zcela přesáhla. Expozice sloužila po několik desítek let jako významný výukový a výchovný prostředek pro žáky a studenty nejen z Jesenicka, ale i turisty z celé Evropy .
S exponáty z této a ostatních výše uvedených stálých geologických expozic se dnes setkáváme nejen ve Vlastivědném muzeu v Jeseníku, ale také v muzeích a vysokých školách v Praze, Brně, Olomouci, Opavě, Bratislavě, Vratislavi aj.
Geologický průzkum Jesenicka přerušila 2. světová válka . Ing. Franz Kigler byl povolán do armády, kde sloužil v zázemí jako chemik. Po válce se ocitl v americkém zajetí, ze kterého byl v roce 1946 propuštěn. Jeho rodina byla téhož roku odsunuta do Bavorska. Bydleli v Osnabrücku . V roce 1970 odešel do penze.
Ve výzkumné a muzejní činnosti pokračoval ing. F. Kiegler velmi intenzívně i v Německu. Věnoval se tamním horninám a minerálům. Nadále se zabýval i minerály a horninami, které dostával z rodné vlasti. Po odchodu do důchodu se ještě věnoval vlastivědné práci v sudetoněmeckých krajanských spolcích, geologii a také své velké zálibě, horské turistice. Díky pevnému zdraví byl čilý do posledních let svého života. Zemřel 24. června 1997 ve věku 93 let v Hammu.
Kromě početné rodiny a velkého kusu práce v oblasti průmyslové chemie, po něm zůstal obrovský kus práce i v geologii a muzejnictví, a to jak na území České republiky (v dnešním okrese Jeseník), tak v Německu. Rozsah a výsledky jeho výzkumných, vlastivědných a muzejních činností jsou obdivuhodné. Dělal je naprosto nezištně, mimo své zaměstnání, a možná právě proto po sobě zanechal nemalé dílo trvalé hodnoty, na které lze velmi dobře navazovat a dále jej rozvíjet.
Pan ing. Franz Kiegler nepatří mezi vidnavské rodáky, ale svým dílem v oblasti geologických sbírek a výzkumů proslavil naši obec i za hranicemi republiky a zaslouží si naši pozornost a úctu.